Lesní lišky a další znepokojivé
příběhy jsou malou antologií finské fantastické literatury, jež zažívá v
posledních letech období hojnosti a úspěšně proniká i za hranice země svého
vzniku. Bývá často označována termínem suomikumma či Finnish Weird – „finské
podivno“, který poprvé použila nejvýznamnější představitelka tohoto literárního
proudu Johanna Sinisalo. Mnohoznačnost spojená s takovým pojmenováním není
náhodná, neboť pro finské podivno je typické míšení různých žánrů a název
odkazuje i k národní literární tradici. Množství magických prvků najdeme už v
karelo-finském národním eposu Kalevale a stále živá je inspirace finskou a
baltsko-severskou lidovou slovesností, zaklínadly i příběhy o přírodních
živlech, dravých šelmách, mystikou opředených bažinách a „křížencích“ lidí a
zvířat. Dalšími inspiračními zdroji jsou pak zejména žánry sci-fi a fantasy či
díla magického realismu. Všechny tyto ingredience dodávají finskému podivnu
specifický charakter a obdařují je mocí proměňovat příběhy vycházející ze zdánlivě
známé a všední reality v příběhy značně znepokojivé…
Lesní lišky jsem si zvolila do svého dlouhého seznamu „to read“, jelikož mě velmi zaujala anotace a hlavně jsem chtěla zkusit něco z finské (či severské) literatury. Tato slabá knížečka obsahuje celkem 7 velmi zvláštních a originálních povídek různé délky. Některá povídka byla více dějová než její kolegyně, další zas velmi oplývala úvahami, ale všechny byly velmi čtivé a svým způsobem zajímavé.
Atmosféra a prostředí:
Z této knihy a především z některých povídek mystično přímo stoupalo. Atmosféra se každou povídkou měnila a
kniha dokázala čtenáře na několika místech velmi překvapit a rozhodně neunudit obyčejností a jednotvárností.
Co povídka, to nové prostředí a to se mi moc líbilo. Nabízelo to tolik možností
navíc k přemýšlení a k vytváření si vlastních obrazů v hlavě.
Většina povídek ve mně dokázala vyvolat nějaké emoce, přes překvapení, radost, smutek, zoufalství či
naději. Řekla bych, že všichni autoři, kteří se objevili v Liškách,
se dokázali ke čtenáři přiblížit tím správným způsobem. Pocity, hlavně například v povídce Motýl, byly skvěle popsány a dokázaly přinutit
k zamyšlení. Nebylo to vůbec nucené či otravné.
„Asi bych snesl i tohle,“ řekl jsi o něco hlasitěji, „ale moje myšlenky
– co když moje myšlenky zkamení dřív než srdce? Čím budu bez svých myšlenek?“ (povídka
Gordonův příběh)
Záhady a tajemství:
Tato sbírečka se řadí mezi tzv. finské
podivno a mohu to jen potvrdit. Bylo to divné až až. Kniha a její autoři
vychází především z mýtů, pověstí,
pohádek, finské tradice lidové slovesnosti či z folkloru. Ne
v každé povídce byla tato inspirace značně vidět, ty které ji měly víc,
jsem si velmi oblíbila a také ty čistě fantaskní či s sci-fi tématikou
byly fajn. Jedna byla dokonce zařazena do magického
realismu a ta mě upřímně neoslovila vůbec. Tento směr jde mimo mě bohužel. Záhadami
a tajemstvími se neslo celé toto dílo a při spojení s magickou
atmosférou se vytvořila velmi neuvěřitelná okouzlující mlha při čtení.
Některé povídky ve zkratce:
Jak jsem již zmínila, nejméně
mi sedla povídka psaná v duchu magického realismu (Čarodějná kolébka). Pochopila jsem, že
se zde jednalo o lidskou identitu a
oproštění se od těla, ale bohužel jsem ji nějak víc nepochopila. V mnoha povídkách se objevila touha po svobodě a pochopení, dále sny,
cíle, oddanost, bytí, láska či pouhý život a smrt. Úplně nejvíce jsem si zamilovala poslední povídku
(Temná zhouba, uzda smrti). Jedná se o příběh od spisovatelky Anne Leinonen s tématikou soužití člověka a přírody.
Ta byla vážně super a nejvíc magická a kouzelná. Dále se mi nejvíce líbily
povídky Lesní lišky (vztahy mezi
obyvateli venkova a divokou přírodou) a Kéž
bychom tu byli taky (dystopické vize).
„Tolik zapomínáme. Zapomínáme, jako bychom mohli žít, i kdyby to bylo
tisíckrát lepší než naše současná existence.“ (povídka Gordonův příběh)
Závěr:
Poté, co jsem ohodnotila jednotlivé příběhy a zprůměrovala jejich
hodnocení, vyšlo mi to na krásné 3
hvězdičky z 5. Nechápejte mě špatně, kniha se mi líbila, jen ne úplně
vše v ní. Některé povídky byly slabší, jiné naopak úžasné. Celkově to bylo magické, divné,
znepokojující (to už říká i název knihy), uhrančivé a skvěle čtivé. Doporučuji
všem, kteří mají chuť na velkou dávno povidna a hlavně mají klid a čas na
zamyšlení se po přečtení příběhů, jelikož si to samotná kniha zaslouží.
Název: Lesní lišky a další
znepokojivé příběhy
Autor: skupina autorů
Nakladatelství: Pistorius a
Olšanská s.r.o.
Počet stran: 128
Rok vydání: 2016
Mé hodnocení: 3/5
Za recenzní e-knihu mockrát děkuji
internetovému obchodu Palmknihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat