neděle 7. září 2014

Labyrint: Útěk (James Dashner)

Všechno se změní... Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná. Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi. Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění. Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá. Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začne připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli. První díl zatím třídílné série vychází s filmovým přebalem (hlavním obrázek knihy), pod nímž se skrývá potah knihy ve stylu dalších dílů.

Knihu jsem si vybrala již před lety, kdy jsem na ni náhodou narazila v angličtině. Četla jsem jen část a pak nebyl čas, známe to všichni.. Český překlad mě opravdu potěšil! Byla to jízda. Napínavá. Akční. Dechberoucí. Místy krutá. Geniální. Příběh se četl jedním dechem, nejen díky čtivému stylu, kterým byl napsán, ale také pro jeho tajemnost a hmatatelné napětí.
V labyrintu vše šlo, jak mělo. Aspoň si to jeho obyvatelé, teenageři, mysleli. Pak přišel Thomas a po něm Teresa a vše se změnilo! Najednou byla cesta za vyřešením tajemství labyrintu skutečně možná. Všichni si přáli jen jedno. Útěk. Ale je boj s příšerami a útěk to pravé osvobození? 
Jestli se nebojíš, nejsi člověk.“
“If you ain’t scared… you ain’t human.”

Příběh je rozdělen na očíslované kapitoly. Er forma vyprávění s ústřední postavou chlapce jménem Thomas. Co se týče slovní zásoby, ta byla obohacena o slang chlapců (Placerský slang), např. frasák, plopák, guty, čón (moje oblíbené :D), šlichťák, cihlotep, futrálník, zemvrták… Na první dojem mě to vyděsilo, poté jsem si ty slova oblíbila a teď si neumím představit, že by tam nebyla.

 
První, co mě zaujalo na příběhu, byl labyrint. S takovýmto prostředím jsem se ještě nesetkala a bylo to úžasné. Z labyrintu přímo sálala atmosféra drásající nervy. Jeho popis byl velice povedený a nejen jeho, ale celého prostředí, kde se hlavní hrdinové nacházeli (Placu).
 
  
S potěšením musím říci, že v této knize si oblíbíte skoro všechny hrdiny. To jak parta dětí, zhruba ve věku 13-17 let, dokáže vybudovat fungující systém a držet se ho, bylo neuvěřitelné. Pochopili, že bez řádu nemají šanci přežít, spojili se a každý zaujal své místo ve skupině.
Další za co musím autora pochválit, jsou příšery (Rmutové), které ohrožují obyvatele Placu. Jsou to velice originálním způsobem spojené zvířecí-mechanické zrůdy. Jsou kruté a dokonale popsané, nejen vzhledově, ale i mechanicky. Popisy, které v knize naleznete, jsou děsivé. Všechny zvuky, které tyto bytosti vydávají, leckoho vyděsily.
Největším prvkem knihy je její tajemství. Lépe řečeno tajemství labyrintu. Je to taková ta záhada, o které si myslíte, že ji víte, že jste ji už dávno uhádli, ale ono to tak ani zdaleka není!
Konec knihy je pořádný šok! Posledních 50 stran jsem snad ani nedýchala.  Vše se neuvěřitelně rychle změnilo ve svůj opak. NUTNĚ TO CHCE DALŠÍ DÍL.
Poslední, co stojí za zmínění, je, že v ději nejsou žádné přebytečné pasáže, žádné zbytečné plácání okolo.
Thomas je jiný. Je to hlavní hrdina celé knihy a je neskutečný. Dokáže si přiznat strach a nevzdá se naděje, i když to vypadá pro všechny špatně. Je citlivý, starostlivý a odvážný.
Chuck je zlatíčko. Je jedním z nejmladších členů labyrintu, ale snaží se to nedávat najevo a vše zvládat.
Newt patří, stejně jako Thomas, mezi mé oblíbence. Je nejrozumnější a Placeři ho opravdu potřebovali jako sůl.
Minho je kápo běžců a je v tom opravdu skvělý.
Gally je jediná záporná postava. Je to výbušný pomstychtivý zmetek a opravdu ho moc nemusím.
Teresa, jediná dívka v Placu, je stejně jiná jako Tommy. Nic extra si o ní nemyslím. Je chytrá, ale nepřirostla mi k srdci, jelikož v knize příliš nedominovala.
“It was you and me, Tom. We did this to them. To us.”
Alby je vůdcem všech. Opět k němu nemám žádné pozitiva či negativa.

Skvělé propojení fantasy a sci-fi. Doporučuji všem, kteří mají rádi tyto žánry a hlavně chtějí vyřešit tajemství labyrintu!
Nečtenáře, ale i čtenáře, mohu tento měsíc pozvat do kin. Tam totiž můžete shlédnout filmovou adaptaci na tuto knihu. V hlavní roli Thomase se zde představí Dylan O´Brien (Teen Wolf).


5 hvězd

 
Zdroj anotace: YOLI

2 komentáře:

  1. Souhlasím se vším, hlavně s tím, že to NUTNĚ chce další díl!!! Na konci knížky jsem byla asi jako WTF??? Čte se to samo a skoro jsem se od knížky nemohla odtrhnout, je to vážně skvěle napsané.
    Ten slang mě nejdřív taky překvapil, vůbec jsem nevěděla o co jde, ale pak jsem si zvykla a neodmyslitelně to k nim patří. O postavách si myslím to samé, hlavně o Gallym!
    Už se těším, až společně zkritizujeme film. :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jéé tos mě moc potěšila! děkuji :) hej čóne, my ten film nebudeme kritizovat, věř mi.. budeme slintat nad Dylanem :D:D

      Vymazat