sobota 31. května 2014

Do roku 2012

Nejdříve než rozjedu blog klasickými recenzemi (co kniha, to recenze), byla by škoda se nepodělit s vámi o to, co jsem již četla. Do roku 2012 jsem toho přečetla daleko víc, ale za zmínění určitě postačí toto.

Celé 3 série knih od Emily Roddaové: Deltora - Země nestvůr a kouzel, Deltora II a Deltora III.
První série měla celkem 8 dílů: Lesy Hrůzovlády, Jezero prokletí, Město krys, Poušť zkázy, Hora děsu, Labyrint bestie, Údolí ztracených, Návrat do Del.
Deltora II se skládá z celkem 3 dílů: Jeskyně strachu, Ostrov přeludů a Země stínů.
Poslední série Deltora III má 4 díly a to Dračí hnízdo, Brána stínů, Ostrov smrti a Jižní sestra.
Na těchto knihách jsem vyrostla a ráda se k nim vracím. Je to sice literatura pro děti, ale co dneska není pro děti. Skvěle si u nich člověk odpočine. Zřejmě už v té době jsem měla fantastické světy ráda a počínaje Deltovou jsem pokračovala dál a dál. Kdo by neměl rád dobrodružné knihy s velkou dávkou magie, tajemna, hádanek a pěkných mužských hrdinů :D…


Další v pořadí, co bych ráda zmínila, je série knih C. S. Lewise: Letopisy Narnie.
Díly: Čarodějův synovec; Lev, čarodějnice a skříň; Kůň a jeho chlapec; Princ Kaspian; Plavba Jitřního poutníka; Stříbrná židle a Poslední bitva.
Tuto sérii jsem dostala k Vánocům a byl to tehdy jeden z nejlepších dárků, jaký jsem dostala. Opět úžasný, magický svět, ve kterém se může stát cokoliv a to jsem na Narnii milovala (a miluju).
Kdybych si měla vybrat nejoblíbenější díl, bylo by to dost těžké, ale zřejmě bych se přiklonila k prvnímu dílu (Čarodějův synovec). V prvním díle Narnie teprve vzniká a pamatuju si, jak moc jsem byla nadšená z toho, když jsem se dozvěděla, jak se dostala pověstná lampa do Narnie (že byla z našeho světa).



Darren Shan je můj nejoblíbenější spisovatel na celém širém nekonečném světě. Je to tak!
Jeho Sága Darrena Shana pro mě vždy bude mnoho znamenat. Po přečtení prvního dílu (Madame Okta) jsem byla jako v transu. Obratem jsem sedla na autobus a šla koupit další a další pokračování.
Touhle ságou započaly moje dlouhé noční čtecí dýchánky. Miluju jeho styl psaní, jeho černý humor (kterým také trpím), jeho nadání, ze mě vycucat zbytky energie a nechat mě v napětí, co že to bude v dalším díle. A to tajemno do poslední stránky!
Tato série má 12 dílů: Madame Okta, Upírův pomocník, Krvavé chodby, Upíří hora, Zkoušky smrti, Upíří kníže, Lovci z přítmí, Spřeženci noci, Zabijáci úsvitu, Jezero duší, Pán Stínů a Synové osudu.
Můj nejoblíbenější díl je asi čtvrtý - Upíří hora. Moc se mi líbil popis cesty, kterou ušli k upíří hoře a také všechny ty legendy a tradice, které si Darren vyslechl na místě.
 
 
Twilight sága (Stmívání, Nový měsíc, Zatmění a Rozbřesk) z pera Stephenie Meyerové. No řekněte, kdo si tím neprošel? Taková moc hezká lovestory, upíři, tajemství, boj muž proti muži (upír proti upírovi?).. hmm.. jo, ulítávala jsem na tom. Milovala jsem Edu, kamarádka Jacoba.. No umíte si představit ty hádky, kdo je lepší.. :D
 
 
Vždy, když mi někdo řekne, že má chuť na knihu o dracích, vybaví se mi další lásky mého života. Eragon, Eldest a Brisinger od Christophera Paoliniho.
Touhle sérií jsem byla extrémně unešená. Miluju mapy v knihách a země jako je Alagaësia je naprosto perfektní. Knihy měly tak akorát popisnosti k tomu, aby si to člověk dokázal představit. Nebyly zahlcené informacemi, které nudily. Měly v sobě prvky magie, tajemna, pořádného šťavnatého dobrodružství a humoru. Bez humoru to přece nejde.
Zamilovala jsem si hlavně Brisingera. Z postav jsem měla hlavně ráda Angelu, Oromise a samozřejmě Eragona.
Top drak? Jedině můj zlatý, zlatý Glaedr.


Dále jsem četla na doporučení mé spolužačky sérii Hunger Games od Suzanne Collinsové.
Celá série se mi líbila pro její originálnost. Předtím jsem nic takové nečetla. Knihy měly vše, co měly mít. Byly plné napětí, zvratů, bez chvil plků a nudy, nechyběla ani ta kapka milostného příběhu. Sérii jsem měla přečtenou rychle a celkem si ji už nepamatuju, ale můžu říci, že mám nejradši druhý díl (Vražedná pomsta). Moc moc se mi líbila aréna, do které byli vsazeni a nástrahy, které je tam ohrožovaly.

Tak a už jsem téměř u konce.
Tyto tři knihy pro znamenají všechno.
První, kterou zmíním, je kniha, kterou čtu každý rok už asi 10 let. Je to kniha od Willa Hobbse V divokých vodách. Dokonce si troufnu ji nazvat láskou mého života. :D
Je to typická dobrodružná kniha, kde není nic jisté, hrdinům se furt něco plete do cesty a vy zuříte, jak je život k nim nespravedlivý. Prostě lahoda ne? Mám ji ráda pro její čtivost a prostředí, ve kterém se odehrává. Jsem tak trochu.. no dobře, hodně ujetá na USA a sjet Velký kanon na raftu? Já, prosím, já se hlásím všemi deseti! Opět v knize nechybí trocha té romantiky, emocí a krve ze zranění. Popisy jsou tam prostě úžasné. Stačí zavřít oči a jako byste tam byli s hrdiny.

Další je moje láska Holden Caufield.
Ten rošťák! Kniha Kdo chytá v žitě od J. D. Salingera.
Zbožňuju Holdena a tu jeho drzou upřímnost a černý humor. Někdy se v něm vidím :D.. Hledání sebe samotného v období, kdy čtete knihu a prožíváte to samé jako hrdina, je skvělá volba a zkušenost. A navíc je moje nejoblíbenější město New York, kde se děj knihy odehrává.

Poslední, co mi vyrazilo dech, byla Divergence od Veronici Rothové.
Byla tak jiná. Hned jsem se zamilovala.
Několik měsíců jsem chodila do knihkupectví a váhala, jestli jo či ne. Pak jsem ji koupila, rychle přečetla a byla to dobrá volba. Už ani nevím, kolikrát jsem ji četla, ale při každém dalším přečtení, jsem objevila jinou a jinou krásu v příběhu.
Líbila se mi myšlenka frakcí, do kterých byli lidé rozděleni a jejich iniciační obřady. Líbilo se mi Chicago (USA že :D).. Líbila se mi hlavní hrdinka Tris (i když ve druhém díle, jsem ji nemohla přijít na jméno). Čtyřka byl sexy hrdina, který tomu dodával šťávu. Děj byl strhující, plný napětí a nějakého toho tajemství. Líbil se mi zmetek Peter, pro kterého mám ještě teď slabost.

1 komentář: